Poslední skutečně vyhřátý den, poslední den v režimu “letního času”. Museli jsme vyrazit a ještě si sluníčko pořádně užít, dokud jeho síla definitivně nezeslábne. Vydali jsme se do Levínské Olešnice (nikoli poprvé, ale tentokrát jsme nespěchali k Olešce, nešlapali do Paky,…). Naším cílem bylo po delší době místo, kde stával hrad Levín. Abychom se mohli cítit v bezpečí před tamním “strašidlem”, rytířem, který se na Levíně zjevuje, zašli jsme si nejprve pro podporu doslova ke všem svatým. Všem svatým, slavícím svůj svátek 1.listopadu, tedy za pár dní, je zasvěcený olešnický kostelík. Kolem něho je k vidění řada krásným soch světců  z poslední třetiny 19. století (převážně) od A. Suchardy, u nichž nás čekaly vzkazy s úkoly. To abychom onu nebeskou ochranu nezískali zadarmo. KPZtky z batůžků přišly opravdu vhod, bez nich bychom mnohá zadání zdárně nesplnili. Pak jsme se již rytíře nemuseli obávat a “hrad” byl náš (i s pokladem). Loučení se sluníčkem, symbolický ohýnek, šátkování nových Chrostíků, dovádění a lumpačení, …, do odjezdu vlaku zpět domů jsme zvládli vše. A-hoj.

Fotky >>>ZDE<<<