Nedělní ráno, nevlídné, deštivé, přesně podle předpovědi, ale co na tom, vlaky jezdí a Muzeum pod čepicí už na nás čeká, tak hupky do auta, na nádraží ve Dvoře Králové a do jednoho, druhého, třetího vláčku…. V Hronově jsme se nejprve trochu rozkoukali, pozdravili mistra Jiráska, ochutnali “Prdlavku”, a pak jsme se vydali “pod čepici”. To je vám takové báječné místo, které přivedla na svět dvě prima děvčata, kde se nikdo ani na chvíli nenudí. OKOKLAMY, tak se jmenovala výstava, kam jsme zamířili. Oči nám opravdu přecházely, škoda, že jsi nemohla s námi, Packo. Zábavné objevování, zkoumání, hraní, kutění, to ocení malí i velcí, všichni, kdo do Muzea pod čepicí zavítají. My jsme se tam vydrželi bavit téměř tři hodiny (ve dvou sálcích a v tvořivé dílničce). Těšíme se na další projekt, který se prý už chystá! Návštěvu muzea si nenechte ujít ani VY, vřele doporučujeme!
Na cestě zpět nás čekalo ještě malé dobrodružství. Zpoždění vlaků a rychlé přesedání jsme zvládli. Díky, mašinky, že jste na sebe počkali, a explozi pneumatiky v Bílé Třemešné se také podařilo vyřešit. Děkujeme za pomoc, Jirko. Byla to neobvyklá neděle, moc milá :-).