Sobota odpoledne, na pravěk docela vedro. Jeden se pak nediví, že ti neandrtálci zrovna nevoní. No, zkuste si to, navléct se do kožešin a pak se chvíli opékat na slunci. My jsme u toho na Dětském dni ještě provozovali pravěkou kuchyni. Obsah kotlíku mírně vřel a kolem se linula vůně kopřivačky (zaručeně pra pra pra recept ze zaručeně čerstvých bio surovin). Naše kozoovce, prapředek kozy a ovce, to je nasnadě, poklidně stála, cítila se bezpečně ve společnosti chovatele Barela, a nechávala se znovu a znovu podojit od migrujících tlup dětí různého věku. Všechny návštěvníky čekalo také seznámení s ingrediencemi, které jsme použili při přípravě polévky. Je vždycky lepší vědět, co vlastně jíme, ačkoliv v novověku to většinou raději vůbec neřešíme. Přesto se někteří báli z kotlíku ochutnat, kdo však svůj strach překonal, většinou nelitoval. Byly i přídavky :-). Tak zase za rok (v jiném hávu a v jiných dekoracích) u skautského stanoviště na viděnou.